Thajsko

Tak se chystáme na zítřejší odjezd na letiště. Budeme muset vstávat ve 4 ráno, abychom všechno stihli. Letí nám to kolem 10 dopoledne. Chtěli jsme si původně vzít krosny, ale nakonec jedeme každý s malým batůžkem.

Tak tohle je nahrávka z letiště Charlese de Gaulle v Paříži. Právě sedím v kruhu s luminoterapií a čekáme na let do Bankgkoku, máme hoďku a půl. Let byl v pohodě. Teda začíná nám to celkem vzrušujícím začátkem, protože s náma letěla Helča Vondráčková a seděla přímo za náma, takže jsme viděli pěkně z blízka její botox. Letadlo Air France bylo rozhrkaný, pěkně starý, že jsme se báli, že to každou chvíli spadne. No ale v Paříži nás čekalo překvapení, od terminálu H k našemu L jsme došli za půl hodiny. Je to tady obrovský a plný vymožeností. I normální člověk si může sednout na kožený sedadla. Mají tu pro lidi zadarmo hraní her na PS3 nebo se můžou koukat na filmy, bohužel teda jenom ve francouzštině.

První cesta lodí, ještě mě to baví 

Přiletěli jsme do Bangkoku, ani se mi nechce věřit, že jsme zvládli 12 hodin v letadle z Paříže. Protože nás tam zase drželi o hladu. K večeři jsme dostali maso na houbách s kuskusem a pak celou noc nic, až zase ráno nějakou bídnou snídani. Ale naštěstí kolem půlnoci jsem tam objevila krabici nanuků, takže jsem jeden vyčorovala. V Bankgkoku obrovský letiště a už na letišti tam lidi ládovali nudle, my jsme na ně bohužel neměli čas, protože jsme museli stihnout transfer na druhé letiště, z kterého letíme do Krabi. Takže teďka jedeme v tom trasferu, je to hroznej dobytčák, kterej ani snad za dob socialismu u nás nejezdil, tak snad nás tam doveze.

Naše úplně první ubytko v Thajsku, krása, bambusový chatky na muřích nožkách s výhledem na moře. 

Tak jsme zažili svojí první jídelní zkušenost a to na letišti Don Muang, kde jsme měli tak 3 hoďky do odletu letadla do Krabi. Viděli jsme, že tam chodí furt nějaký lidi přes nějakej přechod přes silnici, tak jsme se tam vydali taky. A vedlo to do brutální žrádelní uličky, kde prodávali neskutečný věci. Tak jsme tam chodili kolem, vůbec jsme nevěděli, co to je, až jsme se odhodlali do nějaký špinavý špeluňky zaplout. Dali jsme si nějakou směs, kuřecí, a k tomu dva talířky rýže, a stálo to 40 bahtů jenom. Pak jsem si dala třešně napíchaný na tyčkách, bylo toho mrtě, jen za 15 bahtů. 

Na Railay, pro tuto pláž jsou typické skály

Takže teď jsem dojedla (hele kočka bez ocasu) jídlo Laab, který mělo být Roasted Rice s kuřetem a bylo to jako velice zajímavý, protože zaprvé to bylo pálivý a za druhé tam byla cítit chuť citronové trávy a v tom bylo tak divně nasekaný kuře a červená cibule. A ta rejže nebyla vůbec vařená, ale jenom syrová a nasekaná, takže to křupalo mezi zubama. Takže tak, to je jidlo Laab.

Druhá zkušenost s jídlem byly nudle v restauraci Mums Kitchen, taky v Railay. Zkušenost veskrze pozitivní a můžeme doporučit šejky za 40 bahtů. Ananasový či Banánový. Chtěla jsem si dát papájový, ale došla papája zrovna.

 První jídlo, ani nevím zda to je polívka nebo ne...

Tak jsme navštívili známý klub Skunk, který tady vyčnívá ze všech ostatních klubů na Railay a už víme proč, museli jsme se při vstupu zout a všichni jsou tu bosi. Je to vyhulenecký klub, kde každý žahne alkohol, tak jsme si dali taky. Alkohol tady stojí hrozný prachy, jeden koktejl 180 bahtů. Jak si tady tak sedíme u Skunka na zemi, všude tady svítí barevný světýlka, asi aby to přišlo těm zhulencům zajímavější. Tak mě napadlo, že bych si tady mohla nechat zahrát Clandestino, ale asi to neklapne. 

 Tak tohle je Skunk, jedinečný zážitek, akorát jsem se po přečtení průvodce bála žádat o trávu

Kdyby si to někdo chtěl poslechnout v originálu: